10 tipů jak přežít prázdniny s více dětmi


inspirovaných montessori

 

1. Konflikty mezi dětmi jsou příležitost něco se naučit

Nejdůležitější je umět si srovnat v hlavě, že konflikt není špatný a nemusíme se ho bát. Když si s ostatními nerozumíme, dozvídáme se něco o sobě i o okolním světě. Je v pořádku, když spolu děti nesouhlasí. Jen možná potřebují, abychom jim ukázali, jak můžeme s druhými nesouhlasit, aniž bychom jim ubližovali. Když přijmeme tohle pojetí konfliktu, začneme konflikt vnímat jako příležitost něco se naučit a naše porozumění konfliktu přeneseme na děti.

2. Tři úrovně konfliktu a jak a kdy můžeme zasáhnout

Při malé hádce může být dobré přijít k dětem blíže, tak aby viděly, že jsme fyzicky přítomni, ale je lepší do konfliktu nezasahovat. Děti budou vědět, že blízko je dospělý, ale situaci stále mohou zkusit řešit samostatně.

Při větším dohadování, u kterého emoce narůstají a hrozí, že dojde k fyzickému napadení, můžeme dětem připomenout pravidla domácnosti, tábora, atd., případně jim pomoci porozumět úhlu pohledu druhé strany.

Při fyzickém konfliktu je třeba od sebe děti odvést, aby si neublížily. “Vidím, že jste naštvaní. Ale nenechám vás, abyste si vzájemně ubližovali. Ty buď zde, a ty zde, a až se uklidníme, promluvíme si o tom.”

3. Zkusme být nestranní

Když mají děti spor, zkusme být nestranní, spíše než abychom běželi a rozhodovali o tom, kdo má pravdu a kdo ne, kdo zlobí a kdo nezlobí, nebo abychom vyžadovali od staršího dítěte, aby bylo rozumnější. Když se přikloníme na stranu jednoho z nich, změní to naši roli a ztratíme důvěru jednoho z dětí. Když zůstaneme nestranní, můžeme se pokusit o mediaci řešení.

4. Uznejme a respektujme emoce dětí

Pamatujme na to, že děti se nehádají bezdůvodně. Každé dítě v konfliktu je přesvědčené o tom, že má pravdu nebo je v právu, stejně tak jako my, když s někým nesouhlasíme a jdeme do rozepře. Konflikt je situace, kdy děti jsou zranitelné. Potřebují, abychom uznali a respektovali jejich emoce. “Vidím, že se opravdu zlobíš, a ty jsi taky právě teď hodně naštvaná,” fungují jako kouzelná formulka. Teprve po úplném zklidnění emocí si můžeme o situaci v klidu promluvit, a pokusit se dětem zprostředkovat jiný úhel pohledu na věc.

5. Zkusme naplnit potřeby všech zúčastněných

Konflikt mezi dětmi znamená, že něčí potřeby nejsou naplněny. Například jedno dítě chce klid, druhé dítě si chce hrát. Nebo se hádají o hračku. Veďme děti k tomu, aby samy hledaly kreativní řešení jak to udělat, aby každý v dané situaci byl spokojený. Děti samy často přijdou na řešení, která by nás dospělé vůbec nenapadla.

6. Připravme prostředí vhodné pro všechny

Zkusme připravit prostředí domova nebo tábora nebo na dovolené tak, aby naplňovalo potřeby všech zúčastněných. Potřebujeme místo, kde si může někdo hrát úplně o samotě. Potřebujeme místo, kde si děti mohou hrát spolu. Aktivity pro menší děti patří na spodní police. Aktivity pro děti starší dejme výše, aby na ně mohly jen děti starší. Pokud děti menší chtějí pracovat s aktivitami pro děti starší, dovedeme jistě vytvořit jednodušší variantu tak, aby i ony mohly participovat. Pamatujme na zahrnování všech dětí do všech činností běžného života. Děti stejně nejraději dělají věci společně s námi dospělými.

7. Co není fér?

“To není fér!!! Ona má více zmrzliny!” “Tys chtěl více zmrzliny?” Odveďme pozornost a debatu od toho, zda něco je nebo není fér k tomu, o co si dotyčný ve skutečnosti říká. Více o tématu “co je a není fér” najdete například v knize Sourozenci bez rivality.

8. Vyhněme se otázkám “co se tu stalo” nebo “proč si ji uhodil”.

Děti se nechtějí dostávat do problémů. Když pátráme po tom, co se stalo, může se stát, že v obavě z problémů budou lhát nebo bude svádět vinu na druhého a tím se situace ještě více komplikuje. Zkusme místo pátrání po tom co se stalo popsat co vidíme. “Vidím, že jste na sebe fakt naštvaní. To mě mrzí. To je fakt nepříjemné, když se člověk takhle hodně zlobí.” Po zklidnění emocí můžete zkusit mediaci.

9. Vyhněme se nucení dětí do vzájemného omlouvání se

Může to být kontroverzní, ale zdá se, že moc nefunguje nutit děti, aby se navzájem omluvily, pokud to nechtějí udělat samy od sebe. Mohou to vnímat jako trest a tresty nikam nevedou. Pomožme dětem zklidnit emoce, veďme je k tomu, aby situaci společně prodiskutovaly, a aby samy hledaly, jak se usmířit.

10. Jasná pravidla o tom, zda a jak věci sdílíme

Mějte jasně nastaveno zda a jak sdílíte. U nás doma to máme nastaveno tak, že věci sdílíme, ale můžeme si vzájemně říci: “Teď to mám já. Až to přestanu používat, půjčím ti to.”

Jako bonus můžete dětem pomoci “zvědomit” si situace, kdy se k sobě chovají hezky a budují si pěkný vztah. Povídejte si o tom co vám funguje, pamatujete na to připomenout si, že si pomáháte, jste spolu rádi, baví vás se spolu smát a dovádět, respektujete se navzájem a prostě tam kde zrovna jste je to prima.

Krásné léto.

Mirka Vlčková

(Článek je volně inspirován Newsletterem Simone Davies, The Montessori Notebook)

FacebookSdílejte

Podívejte se také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Komentáře


Zavřít