Prospívá televize a tablet našim dětem?


075_4177x4532_all-free-download.com

Montessori filosofie vychází z přirozeného vývoje dítěte, který by měl dospělý vždy následovat. Jejím cílem je, aby se dítě v nejranějším věku dobře adaptovalo na skutečný svět kolem nás. V tom nám současné technologie moc nepomáhají, ba naopak, od reality totiž ve většině případů dost odbíhají.  Stačí zahlédnout reklamy v televizi nebo se podívat, co nabízejí dětské kanály na internetu.

Skutečnost je taková, že dítě v nejranějším věku věří všemu, co mu předáme, proto se v montessori tolik zaměřujeme na reálný svět, na přírodu kolem nás, na obyčejné věci, na pravdivost.

Chceme, aby dítě prošlo zdravým vývojem bez odchylek, aby se dobře ve světě zorientovalo, aby se zde cítilo dobře. Jak ale v tomto uspějeme v době, kdy každý z nás v ruce drží chytrý telefon a  technologie je zkrátka naší neodmyslitelnou součástí? Některé rodiny to řeší tím, že televizi či tablety v domácnosti zkrátka nemají a v čase, kdy již dítě víceméně umí rozlišit mezi reálným a nereálným světem, pomalu technologii do domácnosti pustí.

Montessori systém je otevřený, a proto si troufáme tvrdit, že by Dr. Montessori byla současnou technologií fascinována a v rozumné míře, by jí s dětmi používala. V tak rozumné míře, aby to vždy šlo v souladu s jejich vývojem a jejich vývoj to podporovalo.


Renata se s námi podělila o to, jak to funguje u ní doma.

V dnešní době plné těchto technologií je to těžké. Pokud, ale známe důvody, proč to není vhodné, jsme ochotni toto co nejvíce omezit. My dospělí věčně IMG_5956koukáme do počítače či mobilu a děti, které od nás vše kopírují, to také chtějí dělat. A pak u dětí platí, že “s jídlem roste chuť”. Čím více dětem necháme možnost se na televizi dívat a hrát hry na tabletu, tím více to budou vyžadovat. 

Osobně se to ve mně tak trochu pere. Dovolit dětem to, co je přirozenou součástí jejich doby, ale ovlivňuje to negativně jejich vývoj? A tak jsem doma zvolila zlatou střední cestu a děti se mohou koukat na pohádky, ale podle určitých pravidel.

Společně jsme si nastavili jasná pravidla, jak dlouho a jak často se mohou koukat na pohádky. Občas to zkouší a touží se koukat více, ale postačí pak už jen zopakovat pravidlo a dohady jsou u konce. Dceři bylo nedávno 6 let a musím, říci, že dnes už sleduje pohádky jinýma očima. Příběhy ji spíše inspirují a nachází spojitost mezi reálným životem a fantazijními příběhy. A to díky tomu, že už je dobře ukotvená v realitě, dobře ví, co je reálné a co ne. To tříletý syn je s tím stále trochu na vážkách.

Když už něco děláme s dětmi na mobilu, tabletu či počítači, tak to  jsou naše rodinné fotky. Děti to milují a stále je to spojuje s realitou. Také takové fotky podporují vyprávění o tom, co jsme společně zažili.

Důvody, proč je televize pro děti tak škodlivá, srozumitelně popsal Jerryho Mandera ve své knížce Čtyři důvody pro zrušení televize. Je spolumajitelem reklamní společnosti Freeman. Po čase stráveném v této oblasti ale „prozřel“ a vydal už v roce 1986 tuto knížku.


Čtyři důvody pro zrušení televize

  1. deformace reality

Reportáže o klidu, míru a přátelském soužití sousedů v televizi nenajdete. Podle Mandera totiž televize nejpůsobivěji přenáší jednoznačné informace, které se odehrávají během krá
tkého času. Proto musí vysílání realitu zjednodušovat a podávat tak, aby udržela divákovu pozornost. Televize se zoufale snaží nebýt nudná, a to za každou cenu. Všechno je tedy drastické, je to kauza, problém a konflikt.

  1. okleštění osobní zkušenosti

Náš životní styl z nás dělá pozorovatele světa. Místo abychom věci zakoušeli, vidíme je na obrazovce. Taková “zkušenost” je však velmi omezená, přesto v divákovi budí falešný dojem úplného zážitku. Televize předává jen malou  – a jak už víme, deformovanou – část reality, divák má ale dojem, že ví vše, co potřebuje. Ztrácí pak obr1schopnost pozorovat a vyrovnávat se se skutečností. Televize izoluje lidi od vnějšího prostředí, odděluje jednoho od druhého i od jejich vlastních prožitků.

  1. poškození tělesného zdraví

Nejde jen o obezitu, zkažené oči nebo ohnutá záda. Mander píše, že sledování televizního obrazu vyvolává u diváka nežádoucí neurofyziologické reakce. Sedíme-li v potemnělých místnostech s utlumeným vědomím o tom, co nás bezprostředně obklopuje, s pouhými dvěma smysly upnutými na obrazovku, naše oči i další tělesné orgány jsou umrtvené. V tomto stavu se naše prožívání blíží smyslové deprivaci, hypnóze nebo i se dá říci „výplachu mozků“.

  1. všeovladatelnost

Televize je návyková a lidé mají tendenci si ji zbožšťovat. Jen málo dětí v posledních třech generacích nepoznalo větu “Neruš! Dívám se na televizi!”. Televize se stává nejdůležitější věcí v místnosti, stahuje veškerou pozornost přítomných. Opravdu chceme svým chováním uctívat elektronickou bednu? A je skoro jedno, jestli je to televizní program nebo internet a sociální sítě.


Více informací k tomuto tématu najdete v posledním čísle časopisu Montessori pro rodinu zaměřeného na čtení a vliv technologie na děti.

Jaké jsou vaše zkušenosti a pravidla ohledně používání televize, tabletů či počítače? Podělte se s námi v komentářích.

FacebookSdílejte

O autorovi Renata Křivánková

Jmenuji se Renata Křivánková a jsem montessori lektorka s AMI trénikem pro věk 0-3 roky. Pomáhám rodičům porozumět potřebám svých dětí. Ukazuji rodičům, jak mohou rozvinout potenciál svého miminka či batolete. Jsem matkou dvou dětí, které mě učí o jejich světě.

Podívejte se také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Komentáře


Zavřít