Věkově smíšené třídy očima rodiče


Letos v lednu nastoupil můj tříletý syn Jakub do montessori školky. Chodí do stejné třídy jako jeho starší šestiletá sestra Helenka. Slýchávám teď častěji než dřív od cizích i příbuzných lidí otázky k věkově smíšeným skupinám v naší školce: „Chodí oba do stejné třídy?“, „Jak to?“, “ A proč?“.
Mne tyto otázky už nepřekvapují, naopak mi přibylo víc pozitivních důvodů PRO (nutno říct, že žádné PROTI jsem nikdy nenašla).

Když nastoupila před čtyřmi roky do montessori školky Helenka, měla jsem velké obavy, jak to zvládne. Začátky skutečně nebyly lehké. Velice nám pomohlo, že se jí ve třídě ujala o dva roky starší holčička a v citových chvílích jí pomohla překonat stesky po mamince – Helenka jí začala říkat „náhradní máma“, a jejich vztah se vyvinul v přátelství, které holky utužovaly až do odchodu „náhradní mámy“ do školy (která sídlí ve stejné budově, jen o patro výš). Loučení to nebylo smutné, neboť se obě dívky stále potkávají i nadále na chodbě, obědě a podobně, a od září se budou vídat opět denně, neboť Helenka nastoupí do stejné třídy školy.

Jak Helenka od toho nástupu do školky vyzrála! Naučila se tolik dovedností a prošla i proměnami ve vztazích – a to právě díky tomu, že rostla ve věkově smíšené skupině. Z role nejmladší, která potřebovala pomoc a podporu starších dětí, je tento (čtvrtý) školkový rok mezi těmi nejstaršími a ona je nyní ten, kdo pomáhá mladším dětem – a dělá jí to velkou radost. Letos mohla na plno pocítit roli zkušeného – pomáhat mladším dětem při oblékání, poradit jim v nesnázích, dávat jim ukázky pomůcek, či jim připomenout pravidla montessori třídy … a to se týká také brášky Jakuba, který se díky Helence hned adaptoval a mne se zdá, že to sourozence i sblížilo – mají společné kamarády, pedagogy a zážitky mimo rodinu.

Obě moje děti se rády inspirují u starších kamarádů, učí se od nich a pak to zase předávají dál mladším. Vidím v tom přirozený koloběh. Možnost vidět, co dělají starší kolegové, děti posouvá dál, můžou mít vizi a těšení se na budoucnost a zároveň dostávají vnitřní motivaci k učení se. Zároveň vidět mladší děti, které se teprve učí to, co dítě už umí, je pohled zpátky, vzpomínka na doposavadní život se zadostiučiňujícím pocitem, co už jsem dokázal, a zároveň opět motivací jít dál. Propojení těchto 3 let věkového rozdílu vnímám velice pozitivně a neměnila bych.

Maminka Iva Šavarová napsala pro Montessori školy Andílek

 

FacebookSdílejte

Podívejte se také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Komentáře

  • Zuzana Kašparová on Co je “montessori doma”A také se podívejte na náš webinář na téma svoboda a hranice:-) https://dokazestosam.cz/webinare-new/svoboda-zodpovednost/ Míša W.
  • Zuzana Kašparová on Co je “montessori doma”Milý Vladimíre, pokud byste chtěl využít osobní kontakt - - či skype nebo telefon, Kamila
  • Zuzana Kašparová on Dítě v kuchyniDíky za váš pozitivní komentář a je skvělé, že se na svět umíte dívat očima
  • Vladimír Dědek on Dítě v kuchyniMusím potvrdit, že angažovanost dětí v kuchyni je super. Doma jsem ze dřeva udělal schůdek