Vývoj dětského výtvarného projevu


V předškolním věku dítě prochází velkými změnami. Roste, stává se méně závislé na svých rodičích a začíná vytvářet širší sociální vztahy. Postupně se učí ovládat své ego a více vnímat i potřeby ostatních. Stejně tak se vyvíjí i jeho kresba. Obrázky dítěte tedy odráží nejenom jeho vnitřní prožívání, ale i celkový psychický a fyzický vývoj.IMG_4861

Pro každý věk jsou charakteristické určité znaky. Ale nedělejte si starosti, pokud zrovna vaše dítě neprochází vývojovým stádiem, které by mělo odpovídat jeho věku. Každé dítě je individualita. Některé začíná kreslit „hlavonožce“ ve třech letech, jiné v pěti. Proto ponechme děti jejich přirozenému vývoji a nevnucujme jim naše vnímání světa. Ony se toho panáčka, sluníčko či domeček naučí kreslit samy, ať už dříve či později. I bez naší pomoci.

O této problematice se dočtete v mnoha odborných knihách vývojové psychologie. Terminologie názvů jednotlivých období není jednotná. Mně se jako vhodné jeví rozdělení podle Příhody, které uvádějí autorky Petrová a Plevová ve své knize Vývojová psychologie.

Stádium črtací experimentace

maskyJedná se o málo koordinovanou motorickou aktivitu bez jakéhokoliv plánu a obsahu. Toto stádium se u dítěte projevuje již před druhým rokem. Můžeme ho též nazvat obdobím čmáranic. Dítě čmárá všemi směry bez toho, aby pozvedlo tužku. Často také překračuje prostor vymezený papírem. Pohyb zprvu vychází z ramenního kloubu, později ze zápěstí, kdy už mohou vznikat obloukové čáry, kruhovité, spirálovité či elipsovité tvary.

Roseline Davido v knize Kresba jako nástroj poznání dítěte uvádí, že pokud bychom umožnili dítěti před dovršením jednoho roku výtvarně se vyjádřit, zajisté by vytvořilo „skvrny“. Většina rodičů však nepovažuje tuto aktivitu za žádoucí. V této souvislosti mě napadá, že by možná nebylo od věci připravit i takto malým dětem vhodné prostředí k tomu, aby se mohly výtvarně projevit. Rodiče by pak nemuseli namáhavě likvidovat následky výtvarného snažení svého malého umělce na místech, která k tomu nebyla určena.

Stádium prvotního obrazu

Nastupuje kolem třetího roku života a vyznačuje se tím, že dítě začíná své výtvory pojmenovávat. Zprvu svá díla pojmenovává zpětně, případně mění svůj záměr během kreslení. Později již kreslí s úmyslem zobrazit konkrétní věc. Oko dospělého většinou tuto pojmenovanou věc v obrázku neidentifikuje.

Stádium lineárního náčrtuphoto copy

Jedná se již o kresbu uvědomělou a nejčastěji zobrazující člověka jako „hlavonožce“- kruh, který znázorňuje zároveň hlavu a trup a k němu připojené dvě či čtyři čáry představující končetiny. Dítě kreslí svoji zkušenost s realitou, nikoli realitu samotnou. Neuvědomuje si prostor ani proporce lidského těla. Často zobrazuje i věci, které nemohou být vidět (tzv. transparentnost – např. maminka má v bříšku miminko). Toto stádium nastupuje kolem čtvrtého roku věku dítěte.

Stádium realistické kresby

Nastává mezi pátým a šestým rokem. Dítě obohacuje svoji kresbu detaily. I postava člověka je více propracovaná, členěná na hlavu a trup, k němuž jsou ve správných místech připojeny ruce i nohy. Postavu dále zdobí např. oblečením, pokrývkou hlavy, šperky… atd. Některé děti v tomto věku už kreslí i složitější obrazy. Kolem sedmého roku se může v kresbě objevit profil.

Stádium naturalistické kresby

IMG_4113Po desátém roce dítě již kreslí předměty podle toho, jak je skutečně vidí, nejen podle toho, co o nich ví. Proporce jsou přesnější, objevuje se perspektiva, stínování a snaha znázornit pohyb. Jak děti rostou, více si uvědomují, že jejich kresba není dokonalá a tak může okolo jedenáctého roku nastat tzv. krize výtvarného projevu, kdy dítě přestane výtvarnou aktivitu vyhledávat, případně až odmítat. Vývoj kresby postavy je v tomto období ukončen a v dalších letech jde pouze o zdokonalování a „dolaďování“ detailů.

Význam barev v dětské kresbě

Barvy vidíme všude kolem sebe. Ve skutečnosti je ale barva abstraktní pojem, nedá se uchopit. Zjednodušeně by se dalo říci, že jednotlivé barvy vytváří světlo, které na předměty dopadá. A to, co dodává předmětu charakteristickou barvu, je právě jeho schopnost světlo pohlcovat či odrážet. Důležitou roli také hraje naše oko a mozek, jež společnou prací vytvoří barevný vjem. Ale to se dostáváme k jinému, velmi složitému tématu, které není předmětem tohoto článku.

My lidé máme štěstí, vidíme svět barevný. Troufám si říct, že bez barev by byl náš život o mnoho ochuzen. Každá barva má svůj význam a je vědecky dokázáno, že působí na naši psychiku, emoce i fyzické zdraví. Na svatbu bílá, na pohřeb černá. Pro holčičky růžová, pro chlapečky modrá. Tak tomu je a většina z nás ani nepřemýšlí proč.

Při výtvarné činnosti dětí jsou barvy velmi důležité a často mohou být také lákadlem pro tvoření. To, jaké barvy dítě používá a jakým způsobem je používá, nám může mnohé napovědět o jeho osobnosti i momentálním emočním rozpoložení. Avšak těžko usuzovat z jednoho obrázku. Je ideální mít v zásobě několik výtvarných děl a zajímavé je pozorovat, jak se kresba mění v průběhu let. Jak dítě roste, může se samozřejmě měnit i preference barev. Jako vhodná pomůcka se mi v MŠ osvědčil test oblíbenosti barev, kdy dítě vybarví šest předkreslených políček svými oblíbenými a neoblíbenými barvami. A to tím způsobem, že první tři políčka zleva patří oblíbeným barvám, z nichž na prvním místě je barva nejvíce oblíbená. Zbylá tři políčka dítě vybarvuje neoblíbenými barvami a to tak, že nejvíce neoblíbená barva je na posledním políčku. Je třeba, aby dítě mělo k dispozici všechny barvy pastelek včetně bílé. Tento test můžete dítěti dát víckrát za rok. Např. na začátku školního roku, v pololetí a na konci roku. Tak budete mít zdokumentováno, jestli se jeho preference barev mění.

Tento test také využijeme při posuzování diagnostických kreseb, např. kresbě postavy, rodiny či začarované rodiny.

A nyní se dostáváme k významu jednotlivých barev.

Bílá

P1070739Obecně je bílá barva symbolem čistoty a nevinnosti. Může ale také vyjadřovat touhu po dokonalosti, neschopnost kompromisů a perfekcionismus.

Bílou barvu děti moc nepoužívají, jelikož papír, na který kreslí je většinou bílý. Bílá je nezajímavá, protože na papíře není vidět. S použitím bílé na bílou jsem se ve své praxi nesetkala. Jaroslava Šicková-Fabrici v knize Základy arteterapie uvádí, že její dvanáctiletá klientka, která byla týrána, užívala tuto kombinaci. Dále uvádí, že užití bílé na bílou můžeme interpretovat jako potlačování či skrývání toho, co je uvnitř, nebo nechuť přijímat pocity vlastního těla.

Černá

Je popisována jako barva smutku, úzkosti, strachu. Může být barvou vzdoru a protestu, což se projevuje především v adolescenci. Výhradní užívaní černé barvy může poukazovat na nějaký vnitřní konflikt, prožité trauma či deprese.

Červená

batika3Lidé, kteří mají rádi červenou barvu, bývají většinou optimisté a extroverti. Červená je barva života, vitality, síly, aktivity. Je to barva lásky, vášně, zároveň však i násilí a agrese. U dětí je červená velmi oblíbená. Není nic zvláštního na tom, pokud dítě do šesti let užívá výhradně červenou barvu. Pokud výhradní preference červené přetrvává i ve škole, může to poukazovat na agresivní sklony dítěte, impulzivitu a nedostatečnou kontrolu emocí.

U mě ve třídě se výhradní použití červené objevilo u čtyřletého chlapce. V současné době je mu šest let a sám moc výtvarnou aktivitu nevyhledává, ale pokud kreslí, využívá již více barev.

Modrá

Modrá je barva vody a nebe. Výhradní užití by mohlo poukazovat na přílišnou sebekontrolu, s čímž mám zkušenost u tříletého chlapce v mé třídě. Děti, které používají modrou, se zpravidla více kontrolují, než ty, které používají červenou. Pokud je modrá užita v neobvyklých případech (např. modrá tráva, strom…), může vyjadřovat prožité trauma.

Žlutá

Základní teplá barva. Žluté je slunce, proto žlutá nabírá stejné významy. Značí život, světlo, teplo, božskou moudrost, inteligenci. Stimuluje duševní kapacitu člověka, proto je vhodná zejména pro děti s mentálním postižením. V knize Kresba jako nástroj k poznaní dítěte autorka uvádí, že žlutá může poukazovat na velkou závislost dítěte na dospělém.

Zelená

Symbol znovuzrození, mládí, svěžesti, klidu a naděje. Barva přírody a rovnováhy. Pohled na ni člověka uklidňuje a napomáhá regeneraci sil. Její používání u dětí nabývá na významu obzvláště v případech, kdy je opakovaně používána dohromady s červenou v neobvyklém významu (např. červenozelený déšť…). Signalizuje podezření na týrání a sexuální zneužívání dítěte.

RůžováIMG_4549

Symbolizuje něhu, romantiku, lásku, jemnost. Vidíme-li někoho přes růžové brýle, zdá se nám být lepší, než ve skutečnosti je. Růžová je tedy i určitým symbolem naivity, nezralosti. V dětském věku růžovou preferují děvčátka a to nejenom v kresbě, ale i např. na oblečení.

Fialová

Barva duchovní, spirituální. Vzniká spojením „modrého klidu“ a „červené energie“, které se vzájemně vyrovnávají. „ Malé děti ji užívají jen zřídkakdy, je příznakem neklidu. Často se vyskytuje ve spojení s modrou a prozrazuje úzkost. Je používána hlavně v obdobích obtížné adaptace a někdy se vedle ní objevuje zelená“. (Davido, R. 2001, s. 37)

Moje zkušenost je taková, že fialovou užívají děvčata a je u nich oblíbená, u chlapců se s ní setkávám zřídka.

Oranžovábatika

Tuto barvu mají rádi společenští lidé, označuje se též za „sociální“ barvu. Vzniká spojením „červené energie“ a „žlutého intelektu“, pomáhá lidem pesimistickým a depresivním. V člověku vzbuzuje nebojácnost, touhu po dobrodružství. Děti v mojí třídě se jí zcela nevyhýbají, ale její užití není tak časté, jako u červené či žluté.

Hnědá

Barva spolehlivých lidí, kteří stojí pevně na zemi a nebojí se přijmout odpovědnost. Symbolizuje zemi, pokoru, askezi. Je považována za barvu regresivní a může odrážet špatnou adaptaci dítěte v rodině či sociálním prostředí školky či školy.

Šedábatika2

Značí kompromis mezi černou a bílou. Tuto barvu, společně s hnědou a černou, často používají traumatizované děti v dětských domovech a depresivní lidé.

Roseline Davido uvádí, že velký počet barev (zejména červenou, žlutou, oranžovou a bílou) zpravidla užívají děti extrovertní, činorodé, afektivní, s touhou po kontaktu, zároveň však nestabilní a zranitelné. Naopak děti introvertní, s nimiž se obtížně navazuje kontakt, užívají většinou jednu až dvě barvy, a to často kombinace modré a zelené, fialové, černé nebo šedé. Stabilní a dobře sociálně adaptované dítě užívá čtyři až šest barev.

Obecně také můžeme říci, že teplé, jasné barvy značí vyrovnanost, tmavé a studené smutek, depresi, úzkost, opor k něčemu. Bledé odstíny barev mohou vyjadřovat citovou nevyrovnanost nebo špatný zdravotní stav.

Šmaheluv test barevMusíme však mít na paměti, že diagnostiku kresby není možné provádět bez rozhovoru s diagnostikovaným dítětem, a že význam barev není zcela jednoznačný. Pro některé dítě může být např. bílá barva oblíbená, pro jiné nikoliv, protože má třeba špatnou zkušenost s lékaři v bílých pláštích. Proto hovořme s dětmi o jejich výtvorech. Ptejme se, co dítě nakreslilo a proč to tak nakreslilo. Takovýto rozhovor dítě ocení daleko více, než pochvalu typu „to je ale krásný obrázek“. A věřím, že i pro dospělého bude velmi přínosný. Vím to z vlastní zkušenosti a myslím, že mě děti nepřestanou překvapovat svojí úžasnou představivostí.

 

Literatura:

Šicková-Fabrici, J., Základy arteterapie. Praha: Portál, 2008. ISBN: 978-80-7367-408-3.

Davido, R., Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál, 2001. ISBN: 80-7178-449-4.

Novák, T., Co dítě sděluje, když nakreslí svou rodinu. Olomouc: Rubico, 2004.

ISBN: 80-7346-037-8.

Šimíčková Čížková, J. a kol., Přehled vývojové psychologie, Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN: 80-244-0629-2.

FacebookSdílejte

Podívejte se také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější články

Arteterapie v praxi 1.

Jak zahrnout prvky arteterapie do projektového vyučování v mateřské škole? O arteterapeutický rozměr můžete obohatit i výtvarné činnosti, jež s dětmi běžně v MŠ realizujete. Nemusíte nutně vytvářet projekt na několik měsíců. Více →

Komentáře

  • Zuzana Kašparová on Co je “montessori doma”A také se podívejte na náš webinář na téma svoboda a hranice:-) https://dokazestosam.cz/webinare-new/svoboda-zodpovednost/ Míša W.
  • Zuzana Kašparová on Co je “montessori doma”Milý Vladimíre, pokud byste chtěl využít osobní kontakt - - či skype nebo telefon, Kamila
  • Zuzana Kašparová on Dítě v kuchyniDíky za váš pozitivní komentář a je skvělé, že se na svět umíte dívat očima
  • Vladimír Dědek on Dítě v kuchyniMusím potvrdit, že angažovanost dětí v kuchyni je super. Doma jsem ze dřeva udělal schůdek